Zámek Jánský Vrch – Charakteristika

Charakteristika

Celý areál je tvořen objektem samotného zámku (původně gotický hrad z konce 14. století, přebudovaný v pozdějších obdobích na zámek), vnějším vyhlídkovým nádvořím (1799-1800, návrh J.G. Kruga), domkem správce objektu (postaven v roce 1798 podle návrhu J.G. Kruga) a domkem se vstupní síní (postaven v roce 1798 podle návrhu J.G. Kruga), hospodářskými budovami (klasicistní stavby z roku 1801), Eichendorfovou vyhlídkou (vyhlídka rok 1869, kamenná lavice rok 1936 byla zhotovena ze žuly na památku pobytu německého romantického básníka Josefa Eichendorfa v období 1856-1857), dvěma vstupními branami do areálu zámku (konec 19. století), klasicistním altánem (kolem roku 1780) v okrasné zahradě, kašnami a studánkami (kašna s chrličem v podobě lví tlamy z roku 1846, kašna sv. Františka z období 1939-1940, pramen Waltera von der Vogelweide z roku 1931 (pojmenován po středověkém básníkovi a minesengrovi, v souvislosti se sedmisetletým výročím jeho smrti), kašna s vodotryskem z roku 1851, obytnými budovami (dům č.p. 64 z konce 18. století, dům č.p. 68 z roku 1801), schodištěm vedoucím k severní zámecké bráně (1861) a zámeckým parkem (postupně vytvářen od roku 1775 a dále v 19. století a 20. letech století dvacátého).

Historie

Založení výšinného hradu na Jánském vrchu v Javorníku lze patrně klást do konce 14. století, i když první písemná zmínka o hradu v Javorníku pochází již z roku 1307. Z konce 14. století pocházejí patrně dochované zbytky gotického bergrifu (válcovitá útočištní věž sloužící jako případné poslední útočiště obráncům hradu). Podle dochovaných zpráv byl javornický zámek v roce 1428 dobyt husity a v roce 1432 přechází do rukou vratislavských biskupů. Vykoupil jej biskup Konrád Olešnický, ale hrad byl následně zbořen, aby nemohl být znovu obsazen nepřítelem. Koncem 15. století bylo započato s jeho obnovou, kterou dokončil na počátku 16. století vratislavský biskup Jan Thurzo , který z něj vytvořil své druhé sídlo. Přibližně v tomto období získal také objekt své dnešní jméno (podle Jana Křtitele, patrona vratislavského biskupství). V letech 1616-1617 byl postaven v dolním nádvoří renesanční palác. Během třicetileté války byl Javorník dvakrát obsazen Švédy, ale hrad nebyl výrazněji poničen.

V období 1755-1757 dochází z iniciativy biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche k výrazné přestavbě objektu. Vzniká zde barokní zámek, je založena okrasná zahrada, je stržen bergrif, jeho zbytky jsou využity pro vybudování koncertního sálu oválného půdorysu o vnějším průměru 12 m.Uskutečněná přestavba měla klíčový význam pro dnešní podobu zámku.

Biskup Schaffgotsche po svém nuceném odchodu z Vratislavy učinil v roce 1766 opravený zámek svým sídlem. Jánský vrch se tak stává významným kulturním centrem, mimo jiné zde např. pobývá a působí významný hudební skladatel, houslista a kapelník Karel Ditters z Dittersdofu (jeden ze zakladatelů německé komické opery, na zámku pobýval téměř 30 let), který zde také zřizuje zámeckou kapelu.

Dnešní vzhled zámku také významně ovlivnily úpravy za biskupa Hohenlohe-Waldenburg-Barnsteina z přelomu 18. a začátku 19. století. Došlo k úpravám nádvoří (dolního a venkovního), přemístění hlavní brány do jihozápadní části rozšířeného venkovního nádvoří a k odstranění různých přístavků, ke zřízení dolního parku, prostředního parku a okrasné zahrady a dále k vybudování hospodářských objektů a zaměstnaneckých bytů. Stavební úpravy probíhaly i za pozdějších biskupů.Vratislavští biskupové vlastnili zámek do roku 1945 a v roce 1984, po vyrovnání české a polské katolické církve, zámek získal tehdejší československý stát.

Objekt zámku

Půdorys zámku se blíží oválnému tvaru, ovál je přibližně v polovině své délky rozdělen příčnou zdí na dvě části, severní a jižní. Dělící zeď společně s budovami v obou částech zámku vymezuje dvě vnitřní nádvoří, jižní tzv. horní dvůr a severní, tzv. dolní dvůr. Dominantním prvkem v severní části zámku je pozdně renesanční věž, v jižní části zámku zbytek gotického bergrifu (oválné útočištní věže) z 13. století s navazující částí původní fortifikace z 15. a 16. století. Ke starším obvodovým zdím zámku jsou na severovýchodní a jihozápadní části přistavěna dvě novodobá křídla, kdy levá část severovýchodního křídla je tvořena hlavním schodištěm. Západní průčelí zámku doplňují dvě hranaté bašty.

Vnitřní prostory zámku jsou tvořeny novodobě upravenými obytnými místnosti převážně s plochými stropy, v severní části zámku se nacházejí v přízemních místnostech valené klenby. V řadě místností je zachováno původní vybavení pocházející převážně z 19. století. Součástí vnitřních prostor zámku je např. také novogoticky upravená kaple s hvězdicovou klenbou a dále barokní hudební sál s výmalbou z konce 18. století v prvním patře zámku, který vznikl s využitím zbytků gotické válcovité věže, dále hudební a rokokový salonek, konferenční sál, kulečníkový sál atd.

Zámek Jánský vrch v sobě zahrnuje různá slohová období dokumentující jeho postupný stavební vývoj. Výrazně dominantní poloha zámku (ostroh nad městem), architektonické i urbanistické řešení včetně podoby zámeckého parku i charakter sbírkových předmětů z něj činí významný a velmi hodnotný památkový objekt.

Některé další pozoruhodnosti

Vybavení horní zámecké kaple.
Je tvořeno raně barokním oltářem s renesančními deskovými obrazy světců (polovina 16. století), pozdně gotickými sochami sv. Heleny a sv. Barbory a pozdně gotickou plastikou Madony (1. čtvrtina 16. století).

Sbírka dýmek a kuřáckých potřeb.
obsahuje přibližně 1200 exponátů, zahrnuje dýmky z 18., 19. a 20. století, jak z Evropy tak také z Ameriky, Afriky a Orientu. Reprezentuje největší sbírku svého druhu v České republice.

Pamětní desky.
Jedná se o raně renesanční pamětní desku se znakem Jana Thurzy z roku 1509 (osazena nad průchodem mezi oběma vnitřními nádvořími). Pískovcová deska s reliéfem zdobeném rostlinnými ornamentálními motivy a dvěma harpyjemi držícími erb vratislavského biskupa Jana Thurzy, který na počátku 16. století obnovil hrad na Jánském vrchu. Dále pamětní desku se znakem Jana Thurzy z roku 1505, Jan Thurzo je zobrazen jako klečící stavebník s rodovým erbem, kterému žehná sv. Jan Křtitel, patron vratislavského biskupství. I tato deska upomíná za zásluhy Jana Thurzy při obnově hradu. Za autora obou desek je označován sochař Francesco Fiorentino. Poslední ze souboru osazených pamětních desek je pamětní deska se znakem Filipa Gottharda Shaffgotsche (předposlední podesta hlavního schodiště zámku). Pamětní deska z roku 1767 obsahuje jednak znak vratislavského biskupa Filipa Gottharda Shaffgotsche a text o jeho osudu, kdy byl nucen odejít z Vratislavy a po několika letech putování našel své sídlo na zámku Jánský vrch.

Text: Jindřich Garčic

Použité zdroje:
Filipová, M: Zámek Jánský vrch v Javorníku. Šumperk 1985
Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník.Olomouc 2001
www.hrady-zamky.cz/zamek-jansky _vrch/

Fotogalerie