Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví – Charakteristika

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

Mezi Mohelnicí a Olomoucí se řeka Morava vine jako modrá tepna širokou nivou. Její vody omývají ploché štěrkové náplavy, jež jsou domovem kulíků a pisíků, a strmé břehy, kde své nory hloubí bobři či ledňáčci. Přirovnáme-li Moravu k tepně, pak srdcem oblasti jsou lužní lesy, které společně se systémem tzv. selských hrází plnily již od středověku také protipovodňovou funkci. Nejpozoruhodnějšími biotopy lužních lesů jsou bezesporu periodické tůně, ve kterých se na jaře vyskytují vzácní korýši – žábronožky a listonozi. Pro své mimořádné přírodní hodnoty zde bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území (NPR Ramena řeky Moravy a Vrapač, PR Litovelské luhy). Dále je třeba zmínit komplex mokřadních luk na samém okraji Olomouce (PR Plané loučky a Chomoutovské jezero – významná ornitologická lokalita). Mokřadní část CHKO byla v roce 1993 zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů.

Druhou polovinu oblasti tvoří masiv Doubravy, mírně zvlněná pahorkatina, kde se díky rozumnému hospodaření v minulosti (lichtensteinské panství) zachoval komplex chlumních doubrav. Na jižních svazích nad Moravou (PR Doubrava) dosahují své severní hranice rozšíření četné teplomilné rostliny. Na druhém břehu Moravy se zvedá vápencový Třesín – NPP, výrazná krajinná dominanta severozápadní části CHKO, jež se svými jeskyněmi a teplomilnými společenstvy luk a lesů na jižních svazích kontrastuje s nivou Moravy.

CHKO Litovelské Pomoraví se rozkládá na ploše 96 km2. Zaujímá úzký 3 – 8 km široký pruh lužních lesů a luk kolem řeky Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Ve středu CHKO leží starobylé královské město Litovel, které propůjčilo chráněné oblasti své jméno. Celé území CHKO leží v Olomouckém kraji, v bývalých okresech Olomouc a Šumperk. Poslání CHKO je trvale zajišťovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospodařování krajiny údolní nivy řeky Moravy s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot.

Jádro CHKO a současně hlavní přírodovědný fenomén oblasti tvoří vnitrozemská říční delta (přirozeně meandrující tok řeky Moravy, která se větví v řadu bočních stálých i periodických říčních ramen) a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Do Litovelského Pomoraví patří také krasové území vrchu Třesín se známými veřejnosti zpřístupněnými jeskyněmi a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava. Okrajově zasahují do CHKO plošně nevýznamné enklávy orné půdy a zastavěná území obcí.

Správa CHKO Litovelské Pomoraví

Správa CHKO Litovelské Pomoraví vykonává v souladu s ustanoveními zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č.114/92 Sb.) činnost odborné organizace ochrany přírody a dále je vybavena pravomocemi speciální státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Na území CHKO administruje Správa CHKO Program péče o krajinu, zajišťuje péči o 27 maloplošných zvláště chráněných území přírody a další rozsáhlé pozemky ve vlastnictví státu. Správa CHKO má svou působnost i mimo území samotné CHKO, kde vydává výjimky pro silně a kriticky ohrožené druhy a zajišťuje péči o národní přírodní rezervace Strabišov-Oulehla, Špraněk, Zástudánčí a Žebračka a národní přírodní památky Chropyňský rybník, Křéby, Park v Bílé Lhotě, Na skále, Státní lom, Růžičkův lom a Hrdibořické rybníky.

Správa CHKO zajišťuje aktivní péči o krajinu Litovelského Pomoraví také dalšími prostředky, např.:
- cílevědomým řešením Programu revitalizace říčních systémů (obnova a revitalizace vodního režimu krajiny).
- zajišťováním ekologicky optimálních průtoků v tocích.
- realizací prvků územního systému ekologické stability (výsadby remízků, břehových porostů apod.).
- péčí o trvalé travní porosty v údolní nivě (včetně zajišťování dotací na tyto společensky potřebné práce).
- vytvářením ekologicky stabilních druhově a prostorově bohatých lužních lesů.
- realizací Programu obnovy venkova v obcích CHKO s cílem podpořit trvale udržitelný rozvoj obcí a udržet typický krajinný ráz hanáckého venkova atd.

Fotogalerie